Blagoje Marjanović
Blagoje Marjanović | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Pomník Blagoje Marjanoviće poblíž stadionu Gradski v Pančevu | |||||||
Osobní informace | |||||||
Celé jméno | Blagoje Marjanović | ||||||
Datum narození | 9. září 1907 | ||||||
Místo narození | Bělehrad, Srbské království | ||||||
Datum úmrtí | 1. října 1984 (ve věku 77 let) | ||||||
Místo úmrtí | Bělehrad, Jugoslávie | ||||||
Klubové informace | |||||||
Pozice | Útočník | ||||||
Mládežnické kluby | |||||||
| |||||||
Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
Reprezentace | |||||||
| |||||||
Trenérská kariéra | |||||||
| |||||||
Další informace | |||||||
Povolání | fotbalista a fotbalový trenér | ||||||
Příbuzní | Nikola Marjanović (sourozenec) | ||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blagoje „Moša“ Marjanović (v srbské cyrilici: Благоје „Моша“ Марјановић; 9. září 1907 Bělehrad – 1. října 1984 tamtéž) byl srbský fotbalista a trenér.
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se otci obchodníkovi Dimitrijovi a matce v domácnosti Sofiji. Mladý Blagoje vyrůstal na okraji Bělehradu v ulici Đakovačka, číslo popisné 7, se svým starším bratrem Nikolou, který byl také fotbalista.
Klubová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Blagoje Marjanović byl jedním z nejlepších fotbalových útočníků v Království Jugoslávie. Hrál za BSK Bělehrad (1926–1939), se kterým získal pět ligových titulů (1931, 1933, 1935, 1936 a 1939) a třikrát byl nejlepším střelcem ligy (1930, 1935, 1937).
Po návratu z Jižní Ameriky se tento útočník stal (spolu se svým spoluhráčem Aleksandarem Tirnanićem) prvním profesionálním fotbalistou v Jugoslávii (i když měl o něco vyšší plat než Tirnanić). Za své služby v BSK Marjanović dostával 1 800 dinárů měsíčně. Směnný kurz dináru vůči americkému dolaru v prosinci 1930 byl 1 Americký dolar = 56,39 Jugoslávských dinárů, což znamená, že jeho měsíční plat byl 32 dolarů (asi 446 dolarů v dolarech z roku 2014). On a Tirnanić vytvořili jednu z největších dvojic v historii jugoslávského fotbalu. I když Tirnanićovi velmi dobře rozuměl, měl téměř stejné porozumění s ostatními spoluhráči, ze svého klubu i z národního týmu. Marjanović byl velmi inteligentní hráč a dokázal si uvědomit, jak každý z jeho spoluhráčů hraje. Během hry se vždy zdálo, že ví, co dělat s míčem nebo bez něj (zejména při gólových situacích v pokutovém území soupeře, kdy byl velmi nepředvídatelný a velmi chytrý). Byl to velmi přesný střelec, ale s průměrnou střeleckou silou. Moša uměl skórovat téměř z každé pozice (dal dost gólů patou, hrudníkem a někdy i břichem) a bylo mu jedno, jestli míč letěl nízko nebo vysoko, protože byl také velmi dobrý ve vzduchu. Jeho hlavní specialitou byly střely z voleje. Kromě toho byl také jedním z nejlepších střelců přímých volných kopů v Jugoslávii.
Reprezentační kariéra
[editovat | editovat zdroj]Za národní tým debutoval 28. června 1926 v přátelském utkání proti Československu (2:6) v Záhřebu. Dne 15. května 1927 proti Bulharsku v Sofii v posledních pěti minutách zápasu vstřelil dva góly. Během své kariéry za národní tým vstřelil 37 gólů v 58 zápasech (rekord překonal až Stjepan Bobek, když vstřelil 38 gólů v 63 zápasech, i když Marjanović má lepší gólový průměr za 0,63 gólu na zápas). Zúčastnil se Letních olympijských her v Amsterdamu v roce 1928 a prvního Mistrovství světa ve fotbale v Uruguayi, na kterém pomohl svému národu získat bronzovou medaili. Na tomto turnaji vstřelil jeden gól v zápase proti Bolívii. Administrativním rozhodnutím FIFA v roce 1986 se Jugoslávie umístila na 4. místě tohoto turnaje, hned za týmem USA, ačkoli zápas o třetí místo se nikdy nehrál. FIFA se řídila skutečností, že týmy USA a Jugoslávie měly na šampionátu stejný počet výher a proher (2:1), ale USA měly lepší gólový rozdíl, takže FIFA oficiálně bere USA jako bronzového medailistu na mistrovství světa 1930. Zápas o třetí místo se ale nehrál, takže věčná otázka, který tým byl lepší, zůstane otevřená.
Marjanović v reprezentaci vstřelil několik hattricků, nejpamátnější proti Brazílii v roce 1934, v přátelském utkání v Bělehradě, kdy pomohl svému týmu k výhře 8:4. Mnoho fotbalových expertů té doby projevilo velké uznání pro "Mošovy" dovednosti, včetně Huga Meisla (tvůrce a trenéra rakouského "Wunderteamu"), který tvrdil, že s Marjanovićem v útočné linii by byl "Wunderteam" perfektní. Poté vyhrál Balkánský pohár s Jugoslávií v letech 1934/35 a 1935, přispěl 1 a 3 góly. S 9 góly v Balkánském poháru patří mezi nejlepší střelce všech dob v historii soutěže. Svůj poslední zápas za národní tým odehrál 3. dubna 1938 proti Polsku v Kvalifikaci na Mistrovství světa ve fotbale 1938, kde vstřelil jediný gól zápasu.
Podle biografie své doby vstřelil Marjanović ve své kariéře více než 1000 gólů.
Trenérská kariéra
[editovat | editovat zdroj]Během své trenérské kariéry vedl nejprve Proleter Osijek, poté OFK Bělehrad, se kterým v roce 1955 vyhrál národní pohár. Poté maršál Josip Broz Tito vyznamenal Marjanoviće jugoslávským řádem za zásluhy lidu. V roce 1955 Marjanović odjel na cestu do Asie, kde měl tu čest setkat se s čínským lidovým vůdcem Mao Ce-tungem. Později byl trenérem v italské lize (jeden rok v AC Turín a jeden rok v Calcio Catania). Následně se vrátil do Jugoslávie a stal se trenérem FK Pobeda. Po zápase v roce 1961 utrpěl Moša mrtvici. Nikdy se mu nevrátila řeč a ochrnul na pravou stranu těla. Zemřel v roce 1984. V bývalé Jugoslávii se na něj vzpomínalo také pro jeho výrok: Fotbal je můj život.
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Marjanović se těšil velké popularitě. Byl národní superstar, ale také playboy, až do chvíle, kdy jeho klub hrál proti Hajduku ve Splitu. V předvečer zápasu se setkal s obyvatelkou Dalmácie, která podporovala Hajduk. Vzali se v roce 1938 za velkého zájmu veřejnosti a novinářů. Během německé invaze do Jugoslávie byl zajat jako řidič kamionu jugoslávské královské armády a umístěn do zajateckého tábora ve Fürstenbergu v Německu. Uprostřed nepřízně osudu někdy organizovali fotbalové zápasy mezi "válečnými zajatci" a "strážci". Po skončení války se vrátil do Jugoslávie a hrál za Dinamo Pančevo (1947). Jeho kariéra skončila v Proleteru Osijek (1949).
Film
[editovat | editovat zdroj]Ve filmech Montevideo, Bůh ti žehnej! (2010) a See You in Montevideo (2014), Marjanoviće ztvárnil herec Petar Strugar.
Reprezentační góly
[editovat | editovat zdroj]Jugoslávské góly jsou vždy zapsány jako první.
Úspěchy
[editovat | editovat zdroj]Hráčské
[editovat | editovat zdroj]Klubové
[editovat | editovat zdroj]SK Jugoslavija
[editovat | editovat zdroj]- Jugoslávská Prva liga: 1924
BSK Beograd
[editovat | editovat zdroj]- Jugoslávská Prva liga: 1930/31, 1932/33, 1934/35, 1935/36, 1938/39
- Jugoslávský pohár: 1934
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]Jugoslávie
[editovat | editovat zdroj]- Balkánský pohár: 1934/35 a 1935
- Poražení finalisté Balkánského poháru: 1929/31 a 1933
Trenérské
[editovat | editovat zdroj]BSK Beograd
[editovat | editovat zdroj]- Jugoslávský pohár: 1955
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blagoje Marjanović na anglické Wikipedii.
- Jugoslávští fotbalisté
- Jugoslávští fotbaloví reprezentanti
- Jugoslávští fotbaloví trenéři
- Fotbaloví útočníci
- Hráči Mistrovství světa ve fotbale 1930
- Fotbalisté NK Osijek
- Fotbalisté OFK Bělehrad
- Trenéři OFK Bělehrad
- Trenéři NK Osijek
- Narození 9. září
- Narození v roce 1907
- Narození v Bělehradě
- Úmrtí 1. října
- Úmrtí v roce 1984
- Úmrtí v Bělehradě